Íránská žena odsouzena k trestu smrti ukamenováním
Íránská žena odsouzena k trestu smrti ukamenováním

Írán, akce zahájena 9.7.2010

Sakíne Mohammadi Aštíaníová, Íránka odsouzená k trestu smrti ukamenováním za nevěru a podíl na vraždě manžela, čehož se ale podle svých slov nedopustila. Vlna mezinárodních protestů ji alespoň dočasně uchránila před krutou smrtí ukamenování. Poprava jí ale stále hrozí.
Aktuálně k případu

20.3.2014
Trest smrti ukamenováním už pro Sakíne neplatí. Íránka je volná!

Íránka Sakíne Aštíaníová, kterou úřady odsoudily k trestu smrti ukamenováním za údajnou nevěru a podíl na vraždě manžela, je na svobodě. Po osmi letech ji z vězení v Tabrízu propustili za dobré chování. Přestože svou vinu opakovaně popřela a soudci neměli k dispozici žádné usvědčující důkazy, uznali Sakíne vinnou na základě ?úsudku soudce?, což je podle íránských zákonů možné. Sakíne navíc potrestali 99 ranami bičem. Mezinárodní vlna protestů ji od smrti ukamenováním uchránila, trest smrti jí ale stále hrozil. Aštíaníová, matka dvou dětí, pro média uvedla, že přiznání k cizoložství (prostřednictvím jejího vystoupení v televizi v srpnu 2010) na ní vynutili násilím. Amnesty International se o její propuštění zasazovala od roku 2010 a i díky snaze Amesty íránské úřady změnily trest smrti pro Sakíne na desetileté vězení.

30.6.2012
Další osud Sakíne je zatím nejistý, její právník byl také uvězněn

Bývalý právník Sakíne Mohammadi Aštíaníové pro londýnské ?The Times? v červnu 2012 uvedl, že íránské autority neuvažují o vykonání rozsudku smrti ukamenováním a že by dokonce mohla být z vězení propuštěna. Amnesty International zatím nemá k dispozici žádné oficiální vyjádření. Pokud byl trest smrti pro Sakíne skutečně zrušen, měly by íránské orgány objasnit její současný právní stav, včetně stanovení délky trestu odnětí svobody. Amnesty International také volá po okamžitém propuštění Javida Houtan Kiyana, Sakíina posledního právníka. Ten byl uvězněn v říjnu 2010 společně se Sakíniným synem a dvěma německými novináři, kteří byli později propuštěni. Kiyan by odsouzen ke čtyřletému vězení a pětiletému zákazu vykonávání své právní praxe. Pokud bude jeho případ přehodnocen jako špionáž, hrozí mu až trest smrti. Kiyanovi se z vězení podařilo propašovat dopis, ve kterém popisuje mučení a psychické strádání, kterému je ve vězení denně vystavován.

Sakíne čelí hrozbě smrti ukamenováním od roku 2006, kdy byla uznána vinnou z toho, že měla ?nedovolený vztah? se dvěma muži a že se údajně měla podílet na vraždě svého manžela.

Přestože svou vinu popřela, byla potrestána 99 ranami bičem a odsouzena k trestu smrti ukamenováním za ?cizoložství při manželství?. V srpnu 2010 Sakíne vystoupila v televizi a přiznala podíl na vraždě manžela, zmínila se také o fyzickém týrání a nátlaku, kterému je vystavena.

Své ?přiznání? učiněné během vyšetřování Sakíne Aštíaníová následně odvolala při soudním procesu s tím, že k němu byla donucena, a popřela, že by se dopustila cizoložství.

Dva z pěti soudců ji shledali nevinnou a podotkli, že již byla zbičována. Dodali, že nenalezli nezbytné důkazy cizoložství, které by proti obviněné v této věci svědčily. Zbývající tři soudci včetně předsedy senátu ji však vinnou uznali na základě ?úsudku soudce?, což je ustanovení íránských zákonů, které umožňuje soudcům učinit si vlastní subjektivní a případně i svévolný úsudek o tom, zda je obžalovaná osoba vinna, a to i v případě nedostatku jasných a nezvratných důkazů. Poté, co byla většinou soudců shledána vinnou, Sakíne byla odsouzena k trestu smrti ukamenováním.

Po mezinárodní vlně protestů, která se zvedla kvůli její hrozící popravě, oznámilo v červenci 2010 Íránské velvyslanectví v Londýně, že by ukamenována být nemusela. Nicméně poprava jí stále hrozí, ať již ukamenováním nebo jiným způsobem.