Článek k mé poezii
Díval jsem se na Tvé stránky, pročetl jsme si pár Tvých básní, pěkně to vystihla Katka Kováčová, jak Ti tam napsala, že tvé básně překvapují svými nečekanými pointami \\\"nepointami\\\", což čtenáře, zvyklého na tradiční produkci překvapí. To je skvělé, protože pak se umění stává uměním. V některých případech by mě zajímalo - víš sám, co píšeš, rozumíš sám svým básním?  Nemyslím, že je nutné, jim rozumět doslov,a to není cílem poezie, ale nějak vycítit a umět pak vyjádřit slovy, z čeho se vlastně chceš v básni takříkajíc \\\"vypsat\\\".  Ale je důležité mít na svými básněmi co nejvyšší kontrolu, vědět, že je to napsáno právě tak, JAK JÁ CHCI.

Poezie je věc intimní, nepotřebuje k životu davy, jen jednu ruku co píše, a třeba jen jedny oči, které si ji pak přečtou. Ten kontakt je polovina mince, druhá polovina je poctivost, s níž se v poezii obnažuješ. Neseš sebe nahého na talíři a nestaráš se, kolik lidí si z toho talířku nabere.

  

Tak, hodně štěstí cestou!

  

Zdraví

Tomáš Blažek